Bc. Eva Mifková působí v sociálních službách pro uživatele drog řadu let. Vystudovala obor Sociální patologie a prevence na Univerzitě Hradec Králové. Pracovala v terénu i v K-centru a nyní se kromě řízení organizace věnuje např. supervizi či lektorování.

 

Jak byste zhodnotila rok 2019?

Rok 2019 byl rok, který znamenal změny ve financování, při nichž se nám povedlo udržet všechny služby v rozsahu, jak jsme zvyklí, ale došlo k úsporným opatřením. A jinak to byl rok, který hodnotím jako úspěšný z hlediska poskytování služeb, úspěšný z hlediska personálního zabezpečení a úspěšný i z hlediska dosažených výsledků ve službách.

Čeho se tedy podařilo dosáhnout?

Určitě otevření ambulance v Náchodě. To byla věc, o kterou jsme usilovali asi deset let, a ve spolupráci s krajem a nakonec i s městem se povedlo získat prostory a pobočku otevřít. Potom došlo k různým certifikacím, kterými jsme prošli úspěšně bez bodových ztrát, což je vždycky dobré, protože je to příležitost zhodnotit, jak naše služby fungují, podívat se na metodiky, udělat v nich změny. Certifikace je vlastně potvrzení kvality služeb. Také se nám povedlo vytvořit pozici odborného ředitele, což byl zásah do organizační struktury, který vede k vyšší kvalitě služeb. No a vlastně napříč všemi službami rostly počty klientů, počty provedených poradenství, vyměněných stříkaček. Ty nárůsty byly tak velké, že se nedají vysvětlit jenom trendem na drogových scénách, ale je to určitě dané činností pracovníků, vyšší kvalitou práce, vyšším navázáním klientů. Takže to je určitě dobré.

Je podle Vás možné, aby i v roce 2020 počty výkonů dále rostly?

Díky tomu, jak jsou naše služby inovativní a rozvíjejí nové přístupy, třeba v terénu nové způsoby vyhledávání lidí a práce s nimi, v ambulancích větší, širší náruč pro cílové skupiny, si myslím, že dokud nenarazíme na personální strop, růst ještě možný je. Ale není to tak, že bychom byli za každou cenu zaměření na nárůst výkonů. Není úplně žádoucí, aby výkony rostly na úkor kvality.

Už jste naťukla téma úsporných opatření. Sociální služby postihlo krácení financí, jakým způsobem se dotklo Laxusu?

Krácení není patrné na tom, že by se služby rušily nebo výrazně omezoval jejich provoz. Ale došlo ke změnám třeba v objednávání zdravotnického materiálu. Dříve jsme si mohli dovolit různé nadstandardní prvky pro aktivní uživatele, v současné době vlastně objednáváme takový základ, který umožňuje zachovat harm reduction principy. Což souvisí s tím, že nám rostou objemy vyměněných stříkaček, ale finanční prostředky na ně zůstávají stejné, to znamená, že pokryjeme potřebné množství základu, ale už nemůžeme kupovat žádný nadstandard. Pak se financování dotýká samozřejmě oceňování pracovníků mzdami. Byť tedy nepropouštíme a nesnižují se mzdy, finanční ohodnocení není takové, jaké bychom si představovali.

 Takže výhled na rok 2020 je stabilizace mezd a stabilizace základu harm reduction?

Ano. Byli bychom rádi, aby situace byla alespoň taková jako v roce 2019 – z hlediska financování a i z hlediska stability služeb. V roce 2020 chceme udržet to, co máme. Dlouhodobě místo na kvantitu dávat důraz na kvalitu.

Připravuje se reforma psychiatrické péče. Co může přinést pro služby zaměřené na práci s uživateli drog?

Ve věcech, které se již realizují, držíme palce našim kolegům z Péče o duševní zdraví i z Riapsu, kteří začali provoz Center duševního zdraví. Je nutné říct, že naděje na snížení prahu psychiatrických služeb pro adiktologické klienty s duální diagnózou, kterou zřízení center u některých kolegů vyvolalo, pomalu vyprchává. Energii center evidentně pohltí péče o pacienty propuštěné z dlouhodobé péče. Projekt multidisciplinárních adiktologických týmů, který chce pilotovat Ministerstvo zdravotnictví, se zdá z kapacitních důvodů nerealizovatelný. Ačkoli tomuto záměru odpovídá struktura našich ambulantních center, nenašli bychom tolik potřebných odborníků – psychiatrů, klinických psychologů, zdravotních sester. Adiktologická problematika je stále pro psychiatrii marginální, neatraktivní. Bohužel.

Myslím si, že klientům i poskytovatelům by usnadnila život větší propustnost služeb.

Vidíte v tendenci větší propojenosti služeb správný směr?

Myslím, že by to tak mělo být. Například si myslím, že kdyby klient s duální diagnózou docházel do služby, která pracuje s duševně nemocnými, a pak do další služby, která pracuje se závislostí, a tyto služby by spolu nespolupracovaly, tak klient „vypadne“. Bude pro něj velmi obtížné si všechno sám zkoordinovat. Za nejlepší bych považovala službu, která by integrovala obojí, ale úplně tomu nepřeje připravovaný zákon o sociálních službách, protože typy těch služeb poměrně úzce vymezuje.

Co by tedy mělo být z Vašeho pohledu v oblasti práce s uživateli drog zahrnuto v novele zákona o sociálních službách?

Myslím si, že klientům i poskytovatelům by usnadnila život větší propustnost služeb nebo možná méně druhů služeb tak, aby bylo možné v rámci jedné registrace, jedné služby dělat více věcí. Například kdyby se terénní program chtěl zaměřit na poradenství v terénu, dostal by se do kolize s tímhle zákonem, protože ve chvíli, kdy by nabízel odborné sociální poradenství, což každé strukturované dlouhodobější poradenství i v terénu bude, by totiž měl mít registraci na odborné sociální poradenství. Myslím si, že méně typů služeb by mohlo usnadnit život i klientům.

Změnu přinese také vznik nových adiktologických ambulancí zřizovaných kraji. Mohou být konkurencí, či partnery stávajícím ambulantním centrům?

Partnery, já myslím, že partnery. Budou mít zase trochu jiné zaměření oproti těm našim službám. Já se domnívám, že budou pořád součástí zdravotnického systému a že by rozhodně taková věc měla být partnerská služba.

Laxusu bych popřála, aby si uchoval tu duši, kterou má.

A vidíte v tuto chvíli jejich potřebnost?

Vlastně ano, protože když se podívám na to, jaké klienty jsme schopní pokrýt my, a na přetíženost AT ordinací, tak chybí psychiatři, kteří by se zabývali adiktologickými klienty.

Laxus dlouhodobě úzce spolupracuje s organizací Semiramis, kam bude podle vás spolupráce nyní směřovat?

S organizací Semiramis se nám daří pokrývat široké spektrum služeb od primární prevence přes nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, rodinné poradenství, harm reduction služby až po ambulantní služby a následnou péči. To je poměrně široké spektrum ambulantních a terénních služeb. Nemáme žádné pobytové služby a ani je nechystáme. Takže doufám, že spolupráce bude takhle pokračovat a budeme společně schopní pokrýt široké území službami, na které se zaměřujeme. Dál doufám, že tato spolupráce nabídne příležitost pro zaměstnance, ať už ve smyslu stáží v jiných službách, nebo i personální prostupnosti.

Laxus letos oslaví 25 let své existence, co byste mu popřála do dalšího čtvrtstoletí?

Do dalšího čtvrtstoletí bych Laxusu popřála, aby to bylo období, které nebude turbulentní, jako zažil v minulosti, když se vše ustalovalo. A pak bych mu popřála, aby to byla organizace, která je atraktivní pro zaměstnance. Ať už pro ty stávající, nebo pro ty nové. Aby to byla organizace, která je vstřícná ke klientům i k pracovníkům. Aby se vlastně v Laxusu lidi cítili dobře. A aby si uchoval tu duši, kterou má.